Warrior Diet

Letos v létě jsem začal jíst podle knihy od Ori Hofmeklera Warrior Diet. Chtěl bych zde s Vámi podělit o moje zkušenosti, které jsem za zhruba půl roku nasbíral. Nechci zde popisovat principy tohoto stravování a co všechno dobrého to přináší. Takových článků a diskuzí najdete všude plno. Nejlepší je asi přečíst si přímo knihu.  Jenom ve stručnosti nastíním že den se dělí na dvě fáze. Under Eating a Over Eating.  UE trvá cca 20 hodin a fáze OE cca 4 hodiny.

Na můj začátek s WD jsem se připravoval.  Myslím že docela hodně sportuji a tak jsem se bál, že budu mít hlad. Obvykle mám 1 až 2 hodiny pohybu denně a o víkendech více.  Věnuji se rychlostní kanoistice, jezdím na kole a běhám.  Sportu se věnuji víceméně závodně takže mám poměrně hodně velký výdaj.  Mám kombinaci silově vytrvalostních sportů, takže co jím a jakým způsobem to jím je poměrně důležité.

Jak začít s WD jsem konzultoval s mým kamarádem, který začal tak půl roku přede mnou. Nejdříve jsem začal snižovat příjem sacharidů ráno a k obědu a více jsem jedl večer. Cítil jsem se v pohodě a trénovat šlo. Tak jsem se jednoho dne rozhodl že do toho skočím. Bez klasické snídaně, jenom trošku zeleniny, během dne pár ořechů, probiotický nápoj atd. Žádné velké objemy jídla. Hlavně se snažit vyloučit ze stravy během dne sacharidy a tuky. Prvních pár dnů bylo zajímavých. To co někdo popisuje jako příliv energie jsem pociťoval jako neklid. Hlad jako takový jsem neměl, ale měl jsem pocit jako když hlavě chybí energie. Nedostatek sacharidů během dne způsobil že hlava začala alarmovat tělo, že se něco děje a že tělu chybí jeho pravidelný přísun energie.

Unavený ani extra hladový jsem nebyl, spíš hybernovaný. Jako by se tělo bálo, že žádná energie nebude a tak s ní začalo šetřit. Byl jsem schopný odjet 2 hodinový trénink na kole, ale hlavě se moc nechtělo. Jako by mi něco říkalo, jdi se lehnout a nic nedělej. Po konzultaci jsem zařadil do stravy po ránu glutamin a BCAA. BCAA na ochranu svalové hmoty o kterou jsem nechtěl přijít a glutamin na podporu mozkové činnosti. Zafungovalo to.

Moje obvyklé časy na kole ani v běhu se nezhoršovali a postupem času se začali zlepšovat. Myslím že to bylo hlavně tím že jsem snížil váhu i když ne nijak drasticky. Nejvíce jsem ale pocítil úbytek podkožního tuku.

Po nějaké době jsem si na WD zvyknul. Tělo se adaptovalo na nové stravovací návyka a přestalo protestovat.  Stále se ale učím jak moje tělo reaguje.  Občas si musím dát přes den něco více než jenom oříšky a ovoce hlavně když mám velký výdej. Obvykle v závodní den, když mám před sebou ě hodinový maraton na kajaku, tak je dobré se najíst.

V současné době začala zima a tělo zase reaguje trošku jinak než v létě. Spotřeba energie je větší a tak musím tělu dodat více i během dne. Začal jsem hodně používat minerály, které v zimě v potravinách chybí. Používám magnesium s B6 a přírodní minerály mumio.  Počítám s tím, že až bude opravdová zima se sněhem a mrazem tak budu muset svůj jídelníček dále upravit.

Celkově jsem ale WD velmi spokojený. Cítím se fajn a jsem schopen fungovat jak v práci tak i ve sportu.  Někdy nastanou dny, že musím jíst normálně jako ostatní. Tězko budu vysvětlovat na oslavách že si oběd nedám. Po takových dnech se ale opět těším že zase budu jist "normálně" podle WD.
 

Učím se hrát na klavír

Už je tomu rok co jsem se začal učit hrát na klavír. Neměl jsem žádné hudební vzdělání, teda kromě toho ze základní školy. Jedinné co jsem si ale pamatoval bylo jak nakreslit houslový klíč, který nás nutila učitelka asi 5 třídě do zblbnutí kreslit. No všechno se jednou hodí, ale tohle fakt moc ne. Moje učení začalo vlastně náhodou. Kamarád koupil elektronické piano dětem a jak už to chodí prvotní nadšení opadlo a na piano padal prach a tak skončilo u mě. Moje prvotní nadšení také opadlo a seknul jsem s tím ale po čase jsem  si vzpoměl na slova mého kamaráda.

"Když s něčím začneš, tak je důležité vydržet. A když skončíš, tak si představ kde si třeba po dvou letech mohl být".

Tak jsem se do toho vrhnul znova. Začal jsem se učit noty a našel jsem si učitelku. Hodně věcí se dá naučit sám, ale na hudbu to chce ukázat pár triků jak se posunout dál a také je to dobré na poctivé cvičení. Člověk nechce vypadat pokaždé jak blbec že zase necvičil když přijde na hodinu.

Na naučení hudební teorie jsem si našel apliakci Tenuto. Je tam všechno a také bezvadné cvičení. Noty, stupnice, akordy no prostě všechno. Tohle se člověk může naučit sám.  No a začali jsme s učitelkou cvičit. Pravá ruka, levá ruka a obě dohromady. Když člověku není zrovna 10 let a má se učit takovéhle věci, tak musím říct že to občas hodně drhne. Naučit se noty nazpamět, abych se mohl soustředit jenom na tempo a rytmus, tak to občas bývá skoro nemožné.  A nejhorší je, když nevím jak se něco má zahrát a najdu si to na youtube a vidím, že tříletý čínánek to hraje poslepu, plynule a asi 3 krát rychleji než já.

Ale mě to baví. Vydržel jsem rok a i když se to občas nedá vůbec poslouchat jak mi to drhne ale co. Občas není špatné si vyzkoušet něco co jste nikdy nedělali a trošku si potrápili mozek. Vřele doporučuju.  Doufám že za rok už to bude o dost lepší. Minulý týden jsem se ptal učitelky jestli má ještě horšího žáka než jsem já. Prý ne. Už raději skončil

Nové stránky pro Daniela Havla

Tento měsíc jsme zprovoznili nové stránky pro našeho úspěsného reprezentanta v rychlostní kanoistice Daniela Havla - http://danhavel.cz. Jako základ jsme použili mikroblogovací platformu tumblr.com na kterou jsme nasměrovali vlastní doménu. Doufáme že stránky Danovi pomůžou nejen s jeho propagací ale i se s viditelněním rychlostní kanoistiky. Držíme Danovi palce v jeho budoucí kariéře.

iOS 5 development (II), testování přímo na iPhone

Tak jsem si chtel vyzkoušet jak moje vznikající pokusy vypadají přímo na iPhonu a na iPadu. Věděl jsem že potřebuju nastavil provisioning a zařídit si certifikát atd. Překvapilo mě, že mi trvalo dost dlouho než jsem našel opravdu smysluplné informace. No asi to Apple docela tají. Co mě ale překvapilo víc bylo, že musím vstoupit do developerského programu a zaplatit 99USD. Cena to sice není nijak závratná ale přeci jenom je to pouze na rok. Když k tomu připočtu že si Apple strhává 30% z ceny každé prodané aplikace, tak to není zrovna láce. Co mě ale překvapilo nejvíc bylo, že celá procedura se odehrává skrze klasickou poštu. Ano opravdu musíte čekat až Vám pošták hodí něco, nevím co,  do schránky a podle toho co jsem se dočetl to trvá poměrně dlouhou dobu. To už me opravdu docela rozesmálo a prozatím jsem si řekl že budu testovat XCode. No nakonec celou proceduru budu muset podstoupit. Jenom doufám že to nepošlou doporučeně abych nemusel jak trubka běžet ještě na poštu, protože naše poštačka rovnou vypisuje papírek a ani nezjištuje jestli jsem doma.

tvorba webových stránek

Během prosince 2012 se mi podařilo spolu s mým dvorním grafikem Jakubem Náprstkem a webdeveloperkou Veronikou Klapovou  navrhnout a vytvořit webové prezentace pro Svatební dům Zbraslav (www.svatebnidumzbraslav.cz) a firmu Altech s.r.o (www.altechservis.cz). Stránky jsou v plném provozu a mají docela slušnou návštevnost.

Opravdu se vyplatí prostudovat jak funguje SEO. Co se týká googlu tak poměrně rychle reagoval na moje úpravy. Výborný nástroj je také google analytics. Používám ho již dlouho. Statistiky které Google Analytics postkytuje jsou opravdu velmi podrobné a vcelku mě překvapuje že je to služba zdarma.

iOS 5 development

Když už skoro všechen můj hw má na sobě nakousnutý jabko, no vlastně až na monitor všechen, tak bych rád taky uměl pro to něco naprogramovat. Trošku jsem zapátral a nalezl jsem výborné přednášky ze Stanfordu z minulého podzimu  o programování pro iOS5. Kdo už má s programováním trošku zkušenost a potřebuje získat poměrně široký rozhled a praktické dovednosti v XCode tak vřele doporučuju. Přednašející má navíc výbornou angličtinu takže to má i jiné přínosy.

http://news.stanford.edu/news/2011/november/itunes-apps-class-111511.html

California

Tak jsem se doma moc neohřál. Vydrželo mi to asi tak dva měsíce a balil jsem kufr. Tentokrát sice jenom na měsíc ale zase hnedle na druhou stranu zeměkoule do Californie. Jsem kousek od San Franciska. No kousek. Asi 80 km ale na místní poměry je to skoro za rohem. Je to tady opravdu trošku jiný než v Evropě. Bez auta ani ránu, všechno je to dooost daleko. 4 proudy na dálnici žádná zvláštnost.

Stále je zima

Možná že Vám přijde že už jsem dlouho nic nenapsal ale věřte že se tady nic moc neděje. Všecho je zamrzlý a pod sněhem a abych psal že pořád jsem na lyžích tak to by asi nebylo moc zajímavý a taky mi už pár lidí řeklo abych je tím moc nesral.... Tak alespoň pár fotek abyste viděli že je tu opravdu zima a sníh...

Kopec sněhu před Main Building..

kopec sněhu před parkovištěm

kola pod hromadou sněhu...

Hromady sněhu před barákem...

A pořád sněží.... :)

Příprava na lyžování

Kdo maže ten jede. Není tu žádný service room tak mažu na pokoji. Snad se to pan domácí nedozví...

Tam kde jsem pádloval, těd běhají na běžkách

Moře mi zamrzlo, nedá se pádlovat. Těd se tu prohánějí běžkaří..... Je tu taková kosa, že mi zmrzla ruka jenom co jsem jí na chvilku vyndal z rukavice abych udělal těch pár fotek.

Fotka z plata z loděnice. Ta díra je pro saunaře. Já bych tam nevlezl.

Jenom pro srovnání

Autem z Prahy do Helsinek

Auto je dobrá věc, ale ne když tvrdne v Praze a já jsem na severu. Vzal jsem si proto auto sebou. Nejdřív jsem chtěl jet přes Polsko a další bývalé pobaltské sovětské státy. No to jsem zavrhnul protože představa spánku někde na parkovišti u pumpy v Litvě mě moc nelákala. Tak jsem to vzal přes Dánsko a Švédsko. Sice delší a dražší cesta, ale zase po kvalitních dálnicích, ne jak po okreskách v Polsku.
 Do Dánska jsem dojel v pohodě, pak přišla krizička ale říkal jsem si že dojedu do Švédska a pak si schrupnu. V Dánsku byl první most. Úžasná stavba. Škoda že už nebylo moc světlo tak už se nedalo moc fotit. Něco jsem ale za jízdy vyfotil

Fotka mizerná, ale co byste chtěli ve 130 km/h a k tomu telefonem.... :)

Mnohem lepší fotky a taky něco o mostu najdete na wikipedii

Druhý pěkný most vede z Dánska do Švédska. Nejdřív se jede pod mořem tunelem a pak po mostě. Já už jsem tam byl za tmy takže jsem viděl prd... Info o mostě za na wikipedii. První most stojí 38 euro a ten druhy 30. Nebo je to naopak. Platil jsem kartou a v tý jejich měně se vůbec nevyznám.

  Pak jsem dojel do Švédska, tam už se mi chtělo spát. Tak jsem hledal pumpu nebo odpočívadlo kde si zdřímnu. No nenašel jsem nic jenom McDonalda. Tam jsem zjistil proč už asi 200 km blbě vidím. Prasklý levý světlo. Poslední náhradní žárovka samozřejmě nebyla ta co tam patřila. No jel jsem dalších 200 km po slepu až jsem narazil na benzinku. Sláva měli žárovku. Koupím dvě. Ejhle 20 euro. Koupil jsem jednu. Vyměnil a frčel dál. Jak jsem tak začal víc vidět, tak jsem viděl ze je dálnice namrzlá. Nastěstí nebyl moc provoz tak jsem nemusel moc předjíždět. A jak jsem se tak bál abych dojel tak jsem dojel až do Stockholmu. Ve 3 ráno. Trajekt jel až před 8 takže jsem se vyspal na benzínce.

Pak už jenom najít trajekt, nalodit se a hurá 12 hodin na cestě.  Moře bylo zamrzlý takže trajekt byl jak ledoborec. I to tak divně skřípalo tak ten led praskal. Chvílema to docela houpalo, tak jsem si vzpoměl na potopení trajektu  Estonia v roce 1994.
Nakonec jsme ale štastně přistáli v Turku a mě zbývalo posledních 160 km po zmrzlé dálnici s omezením na 100 km/h. To by jeden usnul...

Fakt kosa jak sviňa

Tady jsem včera byl a byl led jenom tak pár metrů od břehu. Dneska už na tom lidi bruslí. Běžím domů vařit horký kafe.

Nejdřív sem si myslel že se mi to jenom zdá

Ale fakt tu na tom někdo bruslil. Já bych na to nevlezl....

Konečně začalo mrznout

Předpověď nám hlásila že v pátek začne fakt mrznout. Divný bylo že do soboty asi do 12 hodin byl tak 1 stupeň nad. V 18 hodin večer bylo -9. Fakt docela rychlý propad. Asi se to snažili nahoře rychle dohnat co bylo v plánu na pátek...

Oslava Dne Nezávislosti

I Finové mají svůj den nezávislosti. Jejich historie je poměrně krátká. Nejdříve byli součástí Švédska. Pak někdy v 18 století prohrálo Švédsko válku s Ruskem a finské uzemí se stalo součástí Ruska. Vzniknul něco jako finský stát ale vládnul zde Car. Pak když vypukla VŘSR tak se Finsko trho. Rusku se to moc nelíbilo ale nic s tím nedělalo. Pak se blížíla 2 světová a Rusko chtělo vybudovat ve Finsku své základny. To se Finům nelíbilo a tak byl boj. Finsko sice prohrálo ale přišlo jenom o Karjalu. Pak když se Němec vrhnul na Stalina, tak se Finsko přidalo a chtělo Karjalu zpátky ale  zase prohrálo. Ale jenom jedno úzenmí na severu. Takže vzniklo Finsko.  No a den nezavislosti se slaví 6.12 od roku 1917. 


To je trošku historie a ted jak jsem to slavili mi. Vyrazili jsme do studentskýho průvodu který šel z Hesinskyho hřbitova na Senat Square kolem prezidentskýho paláce. Z toho studenstkýmu průvodu zamávala pani prezidentka. Na Senat Square byl proslov. Ve finštině. Velice zajímavé. A co Češi? No ti šli nejdřív se ohřát na kafe a pak si to namířili do hospody kde to řádně prodiskutovali do ranních hodin. Finové samozřejmě byli zalezlý doma :). Vědi prd jak se slaví...

před začátkem průvodu u hřbitova

Čelo průvodu

mává nám prezidentka

Čínská párty a hasičský zásah

Jako snad už každý večer tak i včera byla párty.  Moc se mi nechtělo, ale na čínské párty jsem jestě nebyl. No po dlouhý době jsem měl čínské dobroty a chutnalo to báječně. Byli to samé specialitky a u některých jsem byl radši když jsem nevěděl co to je.  V jednu chvíly jeden číňan připálil jeho specialitu a začal houkat alarm který je tu snad v každém apartmánu. Obvykle to přestane co se vyvětrá ale tentokrát ne. Pořád to ječelo. No a během 5 minut přijeli hasiči. Nejdřív jedno a po chvilce druhý auto. Ty z toho prvního auta byli v pohodě ale ve druhým přijel šéfík. Tvářil se přísně. No hlavně chtěl 5000e za falešný poplach. No viděl chudý studenty tak to vzdal. Divnej systém.  Hlásiče nejdou vypnout, když začnou ječet. V kuchyni se dost často něco připálí a takovýhle výjezdů musí mít docela dost.  Dobrý kšeft ...

Angína

Tak prodělávám svojí první nemoc. Angína mě skolila. Nedřív jsem doufal že to nebude tak jsem se 4 dny snažil to nějak překonat ale 4 den už to bylo moc. Zavolal jsem doktorovi a objednal se. Docela me překvapilo že po mě nechtěli vůbec vidět moje pojištění. Stačila jim jenom moje studentská karta.
Pořád se mě ptaly jestli mám horečku. Strach se svine flu je tady hodně velký.  S doktorkou jsem se domluvil vcelku v pohodě.  Udělala mi výtěr z krku a druhý den mi zavolala ráno že mám angínu. Supr že jsem tam nemusel osobně. Pak jsem si akorát odpoledne vyzvednul recept, když už nebyli žadný chrchlající pacoši. Za penicilin jsem v lékárně zaplatil 5e a běžel se domu kurýrovat.
Proč jsem to vlastně celý psal. Dobrý je, že jsem zjistil že být nemocný není zas takový problém a v podstatě mi stačilo pár základních frází a v pohodě jsme se domluvili.

Nepravý losos

Každou sobotu je tady trh a prodávají čerstvé ryby. Vyrazili jsme že si něcou koupíme. No hned jak jsme vstali a vyrazili tak už bylo skoro zavříno. Byli skoro 4 odpoledne. Stihli jsme poslední stánek. Byla kosa jako sviňa a ten člověk co to prodával měl holý ruce. Vysvětlili jsme mu že  chceme lososa  a ať nám nařeže pár kousků. Na běžného rybáře mluvil plynnou angličtinou a ještě nám nabízel němčinu. Celou dobu se omlouval že to není úplně pravý losos. Že je s farmy. Že ten pravý stojí 3 krát tolik. Tento stál asi 7e za tak 700g. Pán nám to nasolil mořskou solí a ještě přidal rady jako to udělat. No na to že nebyl pravý, tak lepšího lososa jsem nejedl. Ani když koupím v Tesku chlazenýho, tak proti tomuhle chutná jak kapr. Luxusní večeře.

Jak minout jeden den

Dny jsou tady čím dál tím kratší. V sobotu u piva jsme vymysleli supr teorii jak minout jeden den. Večer půjdu na pařbu. Pořádně to rozjedu a druhý den si trošku přispím.  No a když to zvládnu do 2 hodin do odpoledne, když je v prosinci už zase tma, tak proště se člověk vzbudí zase za tmy...

Karjala Cup - Česko - Finsko

Vyrazili jsme na hokej. Samozřejmě natěšeni jak Finy rozdrtíme.
Halu tady mají moc pěknou. Sice na tak velkou jako Sazka,  ale pěkná.  Lístek sice nebyl za hubičku, ale co, půjdeme přeci podpořit naše kluky. Vytvořili jsme ohromný, skoro 20 členný kotel za finskou brankou, a začali fandit. Hned pěkně zvostra aby do toho kluci pěkně šláply. A hned první minuta gól. Hmmmm. Dobrý. Finové koukali jak zmrazený. Jenže pak začali fandit i Finové a od tý doby už nás moc slyšet nebylo. Těch 11 tisíc Finnů nás sprostě vždycky nekompromisně přeřvalo. To byl asi hlavní důvod proč Žvejkalovi kluci hráli tak mizerně. Myslím že za ten výkon by všem českým fanouškům měli zaplatit lístek. Atmosféra super, pěkný zážitek, ale ten hokej....... To i Kladno (Sorry Pepo) hraje hezčí hokej...

Typický český fanoušek

konec prvího zkouškovýho období

Tady nejsou dva semestry a po každém 6 týdnů zkouškového jako u nás ale je to rozdělený na 4 části. Nekterý předměty jsou přes půl rok a nekterý jenom na čtvrt. No a teď byl zkouškový týden. Vypadá to tak že se na týden přeruší výuka a začne se zkoušet. Tak dvě tři zkoušky a pak se hned zase jede dál. Trošku nezvyk pro českýho studenta který ma na všechno spoustu času. Takže 3 zkoušky mám za sebou a jedu dál. Výsledky nevím protože tady na to mají tak 14 dní. A hlavně další termin je až v prosinci. Jdu pokračovat v domácích úkolech......

První sitsit party

Včera jsem byl na první sit sit party. Byla trošku nevydařená protože hostitel to trošku nezvládal, ale pak se ukázalo že mu měl někdo pomáhat a vykašlal se na něj a od nás jako od hostů pomoc nechtěl. Sit Sit party je v podstatě taková večeře, se spoustou alkoholu a zpíváním. Průběžně se jí a do toho se zpívají takový  písně po každé písničce je přípitek. Takže to odsejpá. Žádný ucucávání. Písničky jsou hlavně o chlastu a sexu. Finsky moc nerozumím ale není to tak těžký poznat. Taky se během toho nebo potom chodí do sauny. Pije se všechno možný co teče a hodně se to míchá. Ale hlavní je snad ten zpěv. Jsou na tu ulítlý. Mají dokonce na to zpěvníky. Proště masakr jak má bejt.

Finally ice on my boat after training

Today was beautiful day. Temperature was about zero but no wind and sun was shining. We went to paddle to one and half hour. Today I went without gloves. When we returned back I realized that I have ice on my boat. It the first time after ten years this happened to me again. Some time ago I said that I will never go to paddle when temperature is under zero. But never say never, woe.

Znova na Suomelinne

V sobotu jsem se vydal znovu na Suomelinnu. Jenom tentokrat to bylo na morskym kayaku. Z lodenice to bylo 20 km. Objeli jsme West Harbour kde kotvi trajekty do Talinu. Sumelinnu jsme neobjeli celou ale rizli jsme to skrz. Tu ponorku jak jsem o ni psal minule tak jsem si prohlidnul pekne z vody. Na zpatecni ceste jsme to vzali primo pristavem a projizdeli kolem tech velkych trajektu co jezdi do Talinu. Docela to trva nez je se objedou. No za dve hodky jsme byli zpatky. Na ty tezky herce jsem toho mel docela dost ale pekny vylet.
Vylet na Suomelinnu

Rekord

Dneska jsem si udělal malý osobáček který mě dost překvapil. Probudil jsem se ve 12:30. Tohle se mi ještě nikdy nepovedlo.....

Konečně sněží

Tak konečně začal padat sníh. Už jsem se nemohl dočkat. To to trvalo. Je už přeci 12 října...

Mořský kajak

Včera jsem se nechal lehce vyhecovat. Heikki mi napsal že jde si užít vlny že bude bouřka a foukat vítr a jestli se nebojím tak že mám jít taky. No jasný že jsem se nebál.
Dostal jsem kayak rapier. Docela rychlý žádný velký necky. Trošku mě zarazilo když se Heikki oblíkal do nepromokavejch věcí a já měl jenom dvě třička s dlouhým ale co. To snad přežiju. Zima nakonec bylo to jediný co mě vůbec netrápilo.  A vyrazili jsme. První dva kiláčky pohoda. Proti větru proti vlnám. Nic moc. Pak jsme se stočili trošku bokem ale pořád pohoda. Heikki pořád něco vyprávěl. Pak říkal něco že ty opravdový vlny za chvilku příjdou. Kdybych se pří cítíl nepříjemně, že mu to mám říct a že se vrátíme. Blížilo se otevřený moře. Začínalo to trošku houpat. Ale pořád sranda. To jsme se blížili ke spodní části ostrova který jsme objížděli a tam ty vlny žačali jít zboku. Už jsem nebyl vůbec veselý. Vlny měli tak metr a já jsem si říkal kam jsem to kurva vlezl. Pak jsem viděl lidi na windserfech a na Kajtech (nevím jak se to píše). Se mnou to házelo docela dost a a vlny šli ze dvou stran. To už snad nemůže bejt horší. No pak mi Heikki řekl že tady je poslední místo kde se dá vrátit. Pochopil jsem že to hořší teprve příjde. Přišlo. Vlny se ještě zvedly takže jsem občas Heikkiho neviděl. Blbý bylo že vlny šly pořád zboku.
Konečně jsme se otočili po vlnách a vraceli se do Helsinek. Ne že by to po těch velkejch vlnách bylo extra příjemný ale pořád lepší než zboku. Ta hrůza že spadnu do vody a budu mrznout byla fakt velká. Pak mi Heikki řekl že na takhle velkých vlnách jel tady jenom asi 2 krát v životě. Že já si to vždycky vyžeru...

Skipoli party v rantasauně

Včera proběhla akce na zahájení lyžařské sezóny Skipoli klubu. Bylo to v místní Rantasauně a zahájení bylo opravdu důkladné. Jestli lyžujou tak jak slavěj tak se divím že fin není mistr světa v lyžování :)
Samozřejmostí byl sníh i když nechápu kde ho vzali.  Sauna byla supr. Člověk pak nepotřebuje tolik piva. Ve společenské místnosti kde se potom popíjelo tak se procházeli nahý finové a to nebyli ani nalitý. Jo holt je to tady trošku jiný. Gustavova holka říkala že v Německu se říká něco ve smyslu "šílený jak Fin" a tady to prý pochopila...... Fotky nejsou moje, šlohnul jsem je na FB takže sorry za kvalitu.

Skok dráha. V pozadí je vidět bazének s teplou vodou. Tam jsem nevlezl protože to bylo narvaný chlapama takže to fakt bylo takový teplý

na konci skok do lesa

Nájezd...

Výlet na Suomelinnu

Asi každý už tu byl na  Suomelinně až na mě tak jsem se tam taky musel vypravit. Je to ostrov kousek od centra Helsinek. Dřív sloužil k obranně Helsinek. Je to jedna velká vojenská pevnost. Je tam také jejich poslední ponorka protože od prohraný 2 světový války je mít nemůžou. Holt si vybrali špatnou stranu.

Tohle je pohled na průplav mezi dvěma velkýma ostrovama (viz mapa)

Jejich poslední ponorka. Je to těď muzeum ale bylo zavříno. Kurva. Jediný muzeum který jsem chtěl vidět.  Původně si jí objednali Němci od Švédů na testování a pak ji koupili Finnové a zařadili jí do jejich loďstva. Je poslední která jim zbyla a tak ji teď vystavujou

Kolem celý spodní části ostrova jsou tyhle děla. Tyhle byli největší. Jsou úplně dole. Zajímavé je že jsou ruské výroby. Bránily celý vjezd do Helsinek.

Tyle hobití domy jsou bunkry. Nejsou zdaleka tak bytelný jako ty v čechách ale svůj účel asi plnily.

Všechny fotky jsou zde

Krásný páteční večer

Tak abyste si nemysleli že tu chodím jenom po večircích tak věřte že mám spoustu práce do školy. Zrovna dneska v pátek jsem měl  termín na odevzdání domácího úkolu ze sítí. No odevzdával jsem ho přesně v dobu kdy se měl odevzdávat. Minutu pred půlnocí. No tak dneska už na párty nepůjdu......

Kdy se slaví narozeniny

Den před mýma narozeninama jsme vedli náročnou debatu kdy se slaví narozeniny. Jestli den předem a nebo v ten den. No abysme něco neprošvihli tak jsme to oslavili dvakrát.

Od holek jsem dostal supr dort.

Morgánek a dort výborná kombinace :)

Mrzne

No už to začalo. Mrzne. Teda jenom v noci. Není to nic hroznýho ale jižní národy už tahají zimáky, čepice a rukavice. Jsem zvědavý co budou dělat v prosinci :)

teploty v Espoo

Školní slavnost (volno ve škole :))

Včera tu proběhla velká slavnost. Šlučují se tady 3 velké školy v Helsinkách pod jednu velkou. Asi jako kdyby se sloučil matfyz, čvut a damu dohromady. Takovej velkej mazec. Asi potřebují být velká škola aby dostali velký dotace. V Helsinkách celý den pobíhali studenti ve svých barevných overalech a se studentskýma čepicema. Sice všichni vypadají jako automechanici ale tedy jsou na to hrozně pyšní. Byl jsem se akorát podívat na náměstí vedle hlavního nádraží kde měli studentský kluby ukázky co dovedou. Vypadalo to trochu jako na pouti. Každých 20 metrů jiná hudba a na pódiu zpíval místní sbor. Mimochodem je to tady hrozně vážený. Ve škole jsou dokonce oficiální zpěvníky podle kterých se zpívá na akcích. No všechny nebo většina je o chlastu.

hlavní pódium

barevní automechanici

taneční klub :)

Tahle pojízdná sauna je tady opravdu hodně populární a opravdu jí měli v centru Helsinek a saunovali se tam. Asi jako kdyby jste ji zaparkovali na můstku na pěší zóně...

Večer byl velký koncert v Dipoli. Je to prý docela známá stavba. No je to pěkný a velký takže se tam pořádají velký akce. Gustav architek říka že se mu nelíbí. Mě je to asi fuk.

Finové mají docela dobrý kapely. Musím říct že se to opravdu dalo poslouchat. Hlavní akce byla o půlnoci. Nastoupil místní hasičský sbor a začalo slavnostní ukončení sezóny nošení studentských čepic. Během písničky všichni v sále ji drželi nad hlavou a po skončení si ji připli někam, většinou na overal. Na hlavu si jí můžou dát až v květnu. To je ještě větší slavnost pod šírým nebem na kterou se tu všichni hrožně moc těší.

hrajou opravdu příšerně

No mě ten večer padnul na moje narozky takže to bylo celý docela fajn :)

Výlet do Talinu

V sobotu jsme si udělali výlet do Talinu.  Jednak abych si splnil že jsem tam byl a jednak abych si konečně mohl koupit toho Morgana když mi ho pořád nikdo nechce poslat.
V pátek jsem nakoupil lístky. Kupoval jsem jich 10 takže z nás udělali malou skupinu. Trošku jsem provětral kartu a doufal že se mi eura vrátít zpátky.
Nejhořší zážitek přišel hned ráno. Vstávání v 6:10, tak tomu jsem tu důkladně odvyknul. Nalil jsem do sebe silný kafe a vyrazil na autobus. Cesta trajektem celkem nuda. Válení se po zemi a pospávání. Za dvě hodiny jsme byli v Talinu.

vyrážíme z Helsinek

Talin je vcelku malé město. Teda spíš historické centrum.  Je kousek od moře a dá se projít i s důkladnou prohlídkou tak za 4 hodiny. Hned na začátku jsme narazili na ceduli a na ní byl Švejk. Divné bylo že to vůbec nevypadalo jako hospoda.

Chvilku jsme se courali po starým městě a taky vyměnili eura a estonské kačky. Dostali jsme hlad a začali hledat restauraci. Divný bylo že jsme nemohli žádnou najít. Prostě oni snad vůbec nejedí. Asi po hodině jsme našli McDonalda. Tam holky nechtěli. Já jsem jim říkal že tam stejně skončíme. No skončili jsme v Hesburgeru což je finský mekáč. Kapku horší a špinavější ale kopie. 

Pak jsme se vrátili do downtownu. Všichni jsme měli chuť na kafe a něco sladkýho. Kafe se ve Finsku dá docela levně pořídit ale sladkosti tu mají nesmyslně drahé takže si to nidko nedává. Teda místní ano. Nakonec jsme našli cukrárnu kde měli ty správné dortíky.

presso a tiramisu. Co víc si přát...

Pak jsme se vrátili na památky a celý to důkladně prošli na nafotili.

Potom jsme museli udělat důkladnou prohlídku shopping centra. Jejich největšího. No do Teska na Zličíně by se celý vešlo asi 3 krát. :)

Nakonec to nejdůležitější. Alkohol shop a jejich skoro český ceny. Koupil jsem si Morgana a už jsme pospíchali na trajekt zpátky.  V Helsinkách jsme byli lehce po 11. Cestou zpátky to lehce foukalo, takže trajekt se žačal trošku houpat. Ale nic moc. :)

Všechny moje fotky jsou tady... Talin

Filmový festival v Helsikách 2009

V Helsinkách probíhal filmový festival. Viděl jsem dva filmy. Jak už to tak bývá jsou tu hodně dobrý filmy ale taky maximální srač....

Ve středu jsem byl na tom druhým případu. To bylo tak hrozný, že se to ani nedá popsat :)

tony manero

Chlápek z Chille, který miluje film Horečka sobotní noci a vraždí kvůli penězům který potřebuje na taneční rekvizity. Po tom filmu jsem skončil do rána na diskotéce.

druhý film už byl dobrý. Bylo to animované a trošku na téma Matrixu. Ale jenom taková myšlenka jinak žádný krvák. Bylo to v angličtině bez titulků. Když jsem se soustředil tak jsem rozuměl 95 procent. Tohle bych i doporučil ke shlédnutí.

metropia

Zabloudil jsem na vodě

V pátek jsem zase zabloudil. Nic nového, ale tentokrát jsem poprvé v životě zabloudil na vodě. Je tu tolik malých ostrůvků že jsem se mezi nima ztratil a chvilku jsem nevěděl jak se vrátit. Měl jsem najeto už asi 9 km a představa že budu hledat cestu zpět mě docela děsila. No nastěstí jsem nakonec cestu našel ale trvalo to. Když jsem se pak podíval na mapu, tak jsem zjistil že jsem byl docela blízko otevřenému moři, což by nebylo moc dobrý protože bych šel asi ke dnu :).  Ja tady snad zabloudím i na cestě na záchod.

bloudění po vodě

Narocny zivot studenta

Ze stredy na utery jsem musel udelat domaci ukoly z kryptografie. Zacal jsem ve 4 odpoledne. Teda spis dusevni priprava a pujceni knizky z knihovny. Po pomalem rozjedu a dlouhem premysleni najednou byli za 3 rano. Rano jsem vstal udelal si silny kafe a dodelal to. Ve 12 hodin bylo cviceni. Pak jsem mel prednasku.

Od 6:15 hodin odpoledne jsme meli v lodenici klubovy zavody. Samozrejme me zase vytrestala mistni doprava a system autobusu takze jsem nestihnul start. Ale skoro jsem tu 10-tku objel. Pak jsme sli do sauny protoze byla docela uz kosa. Ze sauny jsem spechal do Helsinek, kde jsem mel sraz s architektama a sli jsme do kina.

 Je tu fimovy festival. Nezavisle filmy. Nemohli jsme se rozhodnout na co pujdem. Nakonec jsme se dohodli na cerne komedii. No komedie. Vetsi hovadinu jsem dlouho nevidel. Zazitek nemusi byt pekny hlavne kdyz je silny. Tohle byla fakt sila.

 Bylo 11 hodin vecer a tak jsme vyrazili jeste na jedno pivo do stredecni levne hospody. Teda spis je to diskoteka. Je to tu tak levny ze je narvano jak kdyby byla sobota. Samozrejme ze nebylo jenom jedno pivo. No a cas ubihal a ujel mi posledni bus. Tak jsme museli zustat do zaviracky. Rano v pul paty jsem si konecne dal veceri. BicMac menu. Super :).   Jelikoz mi jel autobus pozdeji ostatnim,   tak jsem jel spat  do Kanelmaki. Spat jsem sel skoro v 6 rano.

Vzbudil jsem se pred 11 a spechal jsem na do skoly. Nasel jsem si bus, ktery jede primo ke skole. Autobus jezdi po dalnici. No spravne. Zvolil jsem si spatnou stranu dalnice a skoncil jsem na druhy strane Helsinek. No prednasku jsem nestihnu. Nastesti tam jezdil vlak a na nem bylo napsano Helsinki. To znamena na hlavni nadrazi do centra. Tam to znam. No ted jsou 3 hodiny odpoledne a ja cekam na prednasku. Jsem zvedavy jak dopadne vecer......

Zlepsovak

Nektery vylepseni jsou ukrutne jednoduchy a hodne zlepsuji pouzivani veci. Napriklad takova stetka na zachod. Nesnasim kdyz se pro ni musim ohnout a clovek skoro strci hlavu do zachoda jak je kratka. Ve skole tu maji stetky s dlouhou rukojeti, takze clovek se nemusi potupne ohnout hlavou do zachoda aby na ni dosahnul. Takova blbost a me to udelalo dneska radost....

Saunování

Začínám pronikat do místního systému saunování. Existují zde dva ubytovací instituty. Ten můj HOAS který je kur... drahý a pak TKY který je o dost levnější ale zase bydlí více jak po 3 a taky s Finama což není taková výhra, protože jak říkal Pepa, tak se s ním ten Fin co s ním bydlí ještě vůbec nebavil.
No nicméně Pepa přišel s tím že má rozpis saun, která je jak kde dostupná. Tak jsme dneska vyrazili to vyzkoušet. Vlezli jsme do jedné budovy TKY. Na dveřích sice byl kódový zámek ale kód zná každý. Saunu jsme našli vcelku rychle. Byla zapnutá a prázdná. Taky se asi pustí v určitý čas a prostě běží. Tak jsme si dali saunu a zase odešli. Přístě uděláme sauna párty..

Fucking weather....

Není větší klasika než se vydat na trénink a je úplné bezvětří. Pak se člověk blíží k loděnici a začíná trochu foukat. Když jsem dával loď na vodu tak jsem se bál vyrazit od plata. Nastěstí jsem po 2km našel klidnou nebo spíš klidnější zátoku takže se to nakonec nějak dalo. Jěstě na cestě zpátky to bylo docela dobrodružný protože šli vlny z boku že jsem myslel že půjdu pod vodu. Při uklízení lodi už přestávalo foukat a když jsem odcházel z loděnice tak už vůbec nefoukalo. Takhle sprostej jsem už dlouho nebyl jako na tý vodě..........

Akce Holič

Pomalu se chystám na akci holič. Minulý týden jsem si říkal že si musím najít nějakého holiče. Na cestě z loděnice, když mi ujel bus a další jel za půl hodiny. Říkal jsem si, kde ho najdu. Po asi kilometru jsem narazil na prvního. Na ceduli nic jenom telefonní číslo. Tak jsem šel dál. Po 50 metrech byl další. Na ceduli otevíračka a telefonní číslo. Po dalších cca 50 metrech další. Už se mi zdál lepší tak jsem si opsal telefon. Tak jsem měl skoro vybráno. No ale než jsem došel do centra odkud mi jel autobus, tak jsem potkal další 4 kadeřnictví. Takže asi 8 během 2km. Finové snad nedělají nic jiného než chodí si stříhat vlasy.  Teď nevím co s tím. Moc velký výběr není dobrý.

Národní park Nuuksio, Espoo

Dneska jsme vyrazili do místního národního parku Nuuksio. Hodina a půl cesty místní dopravou a byli jsme tam. No pro mě to jako národní park moc nevypadalo, protože takovýhle lesy jsou v u nás všude. Co bylo pěkné že tam mají připravený ohniště i dřevem který stačí naštípat. Takový piknik místa. Jsou tam taky rybníky teda jezera podle finů. Překvapili mě nezvykle velký borůvky a je tu taky spousta hub, který nikdo moc nesbíra. Pár jsem jich vyfotil.

Všechny fotky si můžete prohlídnout tady...Nuuksio

Studenská strava

Dneska jsme byli v plavat v bazénu a byl z toho hlad. Tak jsme uvařili takovou rychlovku. Těstoviny s anglickou slaninou na cibulce a s pestem.  K tomu pravý italský pamezán a rajčata s pravým itaským balsamikovým octem. Všechno na olivovém Lidl oleji :) No nic moc ale když je hlad tak je i husa dobrá.

Loděnice

Na přání jsem udělal pár fotek loděnice.  Všechno tu funguje na kartu a různí členové mají různý přístup. Je tu závodní tým, který má lodě v těch třech garážích.

Ty dveře vedle garáží jsou pánská a dámská šatna. Mají společnou saunu. Šatny jsou pouze na převlíkaní. Mokrý hadry si každý nosí domů. Má to decela výhodu že tu nic nesmrdí a není tu bordel.

 Turistické lodě, teda spíš mořský kajaky, jsou umístěný v zadní části. To už je klasická loděnice se štendrama. Je to ta budova na fotce vzdadu. Tam si každý příchozí může půjčit libovolný kajak. Teda musí být členem klubu. Roční poplatek je tady cca 250e. Mají asi 1000 členů, ztoho  více jak 200 kteří chodí do loděnice aktivně.

Od lodí je hned přístup na vodu. Na fotkách je klidná hladina. Je to ale skoro ojedinělá výjimka. Když mi tady nejdou vlny přes límec, tak to považuju za docela klidný trénink.

Všechny fotky si můžete zkouknout tady. Loděnice