Warrior Diet

Letos v létě jsem začal jíst podle knihy od Ori Hofmeklera Warrior Diet. Chtěl bych zde s Vámi podělit o moje zkušenosti, které jsem za zhruba půl roku nasbíral. Nechci zde popisovat principy tohoto stravování a co všechno dobrého to přináší. Takových článků a diskuzí najdete všude plno. Nejlepší je asi přečíst si přímo knihu.  Jenom ve stručnosti nastíním že den se dělí na dvě fáze. Under Eating a Over Eating.  UE trvá cca 20 hodin a fáze OE cca 4 hodiny.

Na můj začátek s WD jsem se připravoval.  Myslím že docela hodně sportuji a tak jsem se bál, že budu mít hlad. Obvykle mám 1 až 2 hodiny pohybu denně a o víkendech více.  Věnuji se rychlostní kanoistice, jezdím na kole a běhám.  Sportu se věnuji víceméně závodně takže mám poměrně hodně velký výdaj.  Mám kombinaci silově vytrvalostních sportů, takže co jím a jakým způsobem to jím je poměrně důležité.

Jak začít s WD jsem konzultoval s mým kamarádem, který začal tak půl roku přede mnou. Nejdříve jsem začal snižovat příjem sacharidů ráno a k obědu a více jsem jedl večer. Cítil jsem se v pohodě a trénovat šlo. Tak jsem se jednoho dne rozhodl že do toho skočím. Bez klasické snídaně, jenom trošku zeleniny, během dne pár ořechů, probiotický nápoj atd. Žádné velké objemy jídla. Hlavně se snažit vyloučit ze stravy během dne sacharidy a tuky. Prvních pár dnů bylo zajímavých. To co někdo popisuje jako příliv energie jsem pociťoval jako neklid. Hlad jako takový jsem neměl, ale měl jsem pocit jako když hlavě chybí energie. Nedostatek sacharidů během dne způsobil že hlava začala alarmovat tělo, že se něco děje a že tělu chybí jeho pravidelný přísun energie.

Unavený ani extra hladový jsem nebyl, spíš hybernovaný. Jako by se tělo bálo, že žádná energie nebude a tak s ní začalo šetřit. Byl jsem schopný odjet 2 hodinový trénink na kole, ale hlavě se moc nechtělo. Jako by mi něco říkalo, jdi se lehnout a nic nedělej. Po konzultaci jsem zařadil do stravy po ránu glutamin a BCAA. BCAA na ochranu svalové hmoty o kterou jsem nechtěl přijít a glutamin na podporu mozkové činnosti. Zafungovalo to.

Moje obvyklé časy na kole ani v běhu se nezhoršovali a postupem času se začali zlepšovat. Myslím že to bylo hlavně tím že jsem snížil váhu i když ne nijak drasticky. Nejvíce jsem ale pocítil úbytek podkožního tuku.

Po nějaké době jsem si na WD zvyknul. Tělo se adaptovalo na nové stravovací návyka a přestalo protestovat.  Stále se ale učím jak moje tělo reaguje.  Občas si musím dát přes den něco více než jenom oříšky a ovoce hlavně když mám velký výdej. Obvykle v závodní den, když mám před sebou ě hodinový maraton na kajaku, tak je dobré se najíst.

V současné době začala zima a tělo zase reaguje trošku jinak než v létě. Spotřeba energie je větší a tak musím tělu dodat více i během dne. Začal jsem hodně používat minerály, které v zimě v potravinách chybí. Používám magnesium s B6 a přírodní minerály mumio.  Počítám s tím, že až bude opravdová zima se sněhem a mrazem tak budu muset svůj jídelníček dále upravit.

Celkově jsem ale WD velmi spokojený. Cítím se fajn a jsem schopen fungovat jak v práci tak i ve sportu.  Někdy nastanou dny, že musím jíst normálně jako ostatní. Tězko budu vysvětlovat na oslavách že si oběd nedám. Po takových dnech se ale opět těším že zase budu jist "normálně" podle WD.
 

Učím se hrát na klavír

Už je tomu rok co jsem se začal učit hrát na klavír. Neměl jsem žádné hudební vzdělání, teda kromě toho ze základní školy. Jedinné co jsem si ale pamatoval bylo jak nakreslit houslový klíč, který nás nutila učitelka asi 5 třídě do zblbnutí kreslit. No všechno se jednou hodí, ale tohle fakt moc ne. Moje učení začalo vlastně náhodou. Kamarád koupil elektronické piano dětem a jak už to chodí prvotní nadšení opadlo a na piano padal prach a tak skončilo u mě. Moje prvotní nadšení také opadlo a seknul jsem s tím ale po čase jsem  si vzpoměl na slova mého kamaráda.

"Když s něčím začneš, tak je důležité vydržet. A když skončíš, tak si představ kde si třeba po dvou letech mohl být".

Tak jsem se do toho vrhnul znova. Začal jsem se učit noty a našel jsem si učitelku. Hodně věcí se dá naučit sám, ale na hudbu to chce ukázat pár triků jak se posunout dál a také je to dobré na poctivé cvičení. Člověk nechce vypadat pokaždé jak blbec že zase necvičil když přijde na hodinu.

Na naučení hudební teorie jsem si našel apliakci Tenuto. Je tam všechno a také bezvadné cvičení. Noty, stupnice, akordy no prostě všechno. Tohle se člověk může naučit sám.  No a začali jsme s učitelkou cvičit. Pravá ruka, levá ruka a obě dohromady. Když člověku není zrovna 10 let a má se učit takovéhle věci, tak musím říct že to občas hodně drhne. Naučit se noty nazpamět, abych se mohl soustředit jenom na tempo a rytmus, tak to občas bývá skoro nemožné.  A nejhorší je, když nevím jak se něco má zahrát a najdu si to na youtube a vidím, že tříletý čínánek to hraje poslepu, plynule a asi 3 krát rychleji než já.

Ale mě to baví. Vydržel jsem rok a i když se to občas nedá vůbec poslouchat jak mi to drhne ale co. Občas není špatné si vyzkoušet něco co jste nikdy nedělali a trošku si potrápili mozek. Vřele doporučuju.  Doufám že za rok už to bude o dost lepší. Minulý týden jsem se ptal učitelky jestli má ještě horšího žáka než jsem já. Prý ne. Už raději skončil